Je logické, že úplně každý člověk se pohybuje v nějaké společnosti lidí. A opravdu záleží už jen na nás, jakou společnost si vybereme. Navíc je také opravdu mnoho způsobů, jak si člověk může společnost vybrat. Jsou samozřejmě také společnosti, které se vůbec nehodí, a to vůbec pro nikoho. Vzpomínám si, když jsem byla na střední škole v prvním ročníku. Byli tam opravdu různí lidé a také různé společnosti, ve kterých by člověk buď to chtěl být anebo nechtěl být vůbec. A mě nejvíce trápilo to, že když se tam potom objevila šikana. Ani nevíte, jak moc mě to ranilo, protože já jsem velice citlivá duše a celkově citlivá, takže mě nějaká šikana opravdu hodně rozhodila.
A i když jsem se svěřila potom svému učiteli na střední škole, že se mi nelíbí, že v naší třídě a ve vedlejší třídě je šikana, tak mě vždycky odpálkoval s tím, že jsem jenom přecitlivělá a že já přeháním. A opravdu mě tohle velice ranilo a byla jsem z toho nešťastná, že nemám vlastně u nikoho žádného žádné zastání ve škole. Takže co jsem měla vůbec dělat? Když jsem věděla, že se na této škole děje něco špatného a že je tam společnost lidí, kteří dělají šikanu, tak to se nesmí dělat. S tím se musí vždycky něco dělat. Zkoušela jsem se také svěřit doma jsem rodičům.
A je samozřejmě logické, že rodiče mi věřili, ale oni s tím samozřejmě mě nemohli vůbec nic dělat. Nakonec to dopadlo tak, že si naštěstí ještě stěžovali na společnost dětí, které dělá šikanu, další rodiče, takže to potom učitelé už řešit museli. Nakonec se to vyřešilo, ale stále jsem naštvaná, protože kdyby se to řešilo dříve, tak by to bylo o mnoho lepší. Já jsem vždycky zastáncem toho, že problémy by se měly řešit opravdu co nejdříve. Když je problém v zárodku, tak je opravdu vždycky lepší a jednodušší, ho vyřešit hned. Jsem ráda, že už mám školu za sebou a že jsem ve společnosti lidí, kde je mi velmi dobře.
